Proč mají vlaky zpoždění?

[jirkasta 562]

Nejdřív bychom si měli shrnout základní historii našich železnic. Od roku 1850 zhruba do roku 1910 byla u nás a ve zbývajících oblastech Rakouska-Uherska stavěna několika desítkami soukromými společnostmi téměř celá naše stávající železniční síť. Stát i obce výstavbu finančně podporovaly, navíc se to společnostem vyplatilo a každá obec za železnici bojovala - kde byla železnice, tam kvetl průmysl. Tyto společnosti následně provozovaly i drážní dopravu na svých tratích. Postupem času se různými převody podařilo zestátnit skoro všechny soukromé tratě pod státní společnost Císařsko-královské státní dráhy, přičemž se vznikem Československé republiky převzaly síť i vozový park na našem území 28. 10. 1918 Československé státní dráhy a v průběhu dalších let zestátnily i zbývající soukromé společnosti. S přejmenováním na České dráhy, s.p. a rozdělením vozového parku a tratí na Českou a Slovenskou stranu roku 1993 tato společnost beze změn přečkala až do nástupu do Evropské unie v roce 2004. Kdosi si usmyslel, že by bylo dobré dodržovat nařízení EU a proto vznikla státní organizace Správa železniční dopravní cesty, s.o., která od té doby vlastní infrastrukturu a České dráhy, a.s., které jsou od té doby pouze dopravce.

Výše uvedené rozdělení je rozhodující v třízení vzniku zpoždění. V zásadě se zpoždění rozdělují na 2 druhy - vzniklé mimo působnost dopravce a vzniklé vinou dopravce, nejčastěji porouchaným vozidlem. 95% zpoždění, které vzniknou nejsou na straně dopravce a není schopen je nijak ovlivnit.

Kolik % vlaků na síti je v průměru zpožděno? V tomto měřítku se příliš nelišíme od ostatních zemí Evropy. 90% vlaků přijede načas, přičemž nejvyšší šance na příjezd včas je u osobních vlaků a nejnižší u vlaků vyšší kvality, které mají nejvyšší šanci chytnout vzhledem ke své dlouhé trase mimořádnost.

Železniční provoz je daleko méně obratnější než provoz na silnici. Nehodu vlak nemůže jen tak objet, výluku nemůže objet až na výjimky po jiné trati, na jednokolejce nemůže vyjet proti zpožděnému vlaku proti. Zejména v hustém provozu je pak řízení vlaků při mimořádnostech velký oříšek.

Jaké jsou druhy zpoždění, které nejsou na straně dopravce?

• sebevrazi - skok sebevraha znamená uzavření traťové koleje na dlouhé minuty až hodiny
• nehoda na křížení s pozemní komunikací - zde asi nemusím nic doplňovat, debilové na silnicích budou vždy
• porucha na infrastruktuře, pády trolejí - od roku 2004 má infrastrukturu na starosti SŽDC, proto tento druh řadíme mezi ty, které nemůže dopravce ovlivnit
• výluky - opět věc, kterou si řídí SŽDC jakožto správce. Vlak nemůže výluku jen tak objet, proto může např. při provozu na jedné traťové koleji docházet ke zpožděním, které navíc umocňuje pomalá jízda v místě výluky
• přijetí zpožděného vlaku ze zahraničí - pokud přijede vlak zpožděný už ze zahraničí, nedá se dělat nic jiného, než doufat, že zpoždění na našich tratích strojvedoucí co nejvíce stáhne
• živelná pohroma - poslední taková pohroma přišla v prosinci 2014, kdy namrzly troleje - v těch nejodvážnějších plánech se dokonce uvažovalo o nasazení parních lokomotiv

Jaké jsou druhy zpoždění, které jsou na straně dopravce?

• porucha vozidla - technika je poruchová a nelze nikdy zcela předcházet jejím poruchám
• nevyjetí vozidla na trasu dle grafikonu vlakové dopravy - Málo častý problém, který může mít nejrůznější důvody. SŽDC v takovém případě nevyužitou rezervovanou kapacitu dráhy penalizuje.

Následně máme ještě další druhy zpoždění, které vychází z těch předešlých a viník se hledá podle toho, kdo způsobil zpoždění vlaku, kterým byl zpožděn další vlak podle těchto druhů:

• křižování vlaků na jednokolejné trati - pokud je vlak, se kterým se máme křižovat zpožděný, bohužel také nabereme zpoždění
• vyčkávání na cestujícího ze zpožděného spoje - častý druh malého zpoždění u ČD, kdy se čeká na cestujícího, který potřebuje přestoupit ze zpožděného vlaku na jiný vlak (osobně už jsem takto jeden vlak zdržel )
• obrat soupravy od zpožděného vlaku - pokud je zpožděn vlak, který má jet na nově začínajícím spoji ještě z předcházejícího spoje, musí se vyčkat, než přijede

Pokud si budete stěžovat na ČD, že mají výluky a jsou kvůli nim zpoždění, tak to je totéž, jako kdybyste si na silnici v autě stěžovali sami sobě, že je rozkopaná silnice a že jste přijeli kvůli tomu pozdě.  Bohužel je to velmi časté a stále mnoho lidí žije v domnění, že ČD se starají o všechno, přitom u autobusového dopravce by je nikdy nenapadlo si na něco takového stěžovat. 150 let, kdy to tak bylo je holt 150 let.

P.S. Tento příspěvek je na objednání jednoho z našich administrátorů.  ​Už tu je jen -1 příspěvek, to doženem  

Editoval(a) Červenec 10, 2017 jirkasta

[Dangel 224]

Zajímavá věc a upřímně by mě nikdy nenapadlo něco takového hledat. Důvod proč si většina lidí stěžuje na ČD jakožto viníka zpoždění může být buď protože jak jsi říkal jednu dobu to ČD vlastnilo ale podle mého hlavně kvůli tomu, že na valné většině spojů jezdí jen ČD tudíž to svádí k tomu, že člověk předpokládá že tratě právě ČD patří.

[jirkasta 562]

Nejlepší je, že si lidi stěžují na ČD třeba i na přejezdy na tratích, kde jezdí soukromníci.  Nebo že není v odjezdové hale v Praze na hlavním Wi-Fi. Někteří vůbec nepřemýšlí.

Editoval(a) Červenec 10, 2017 jirkasta

[Barendol 642]

Ne, že by nepřemýšleli, prostě žijí v nevědomosti.

[jirkasta 562]

Ne, že by nepřemýšleli, prostě žijí v nevědomosti.

​Je to možné.

[jirkasta 562]

"Jirko, já jsem si pročetl ten tvůj článek, ale jedné věci opravdu nerozumím. Zase jsme měli zpoždění 6 minut, i když jsme žádnou výlukou neprojeli. Tak jak to teda je?"

Milý čtenáři, to záleží na okolnostech. Pokud si ze své zdrojové stanice odjel včas a do cílové přijel o 6 minut později, někde se těch 6 minut muselo nabrat. Pokud chceš zjistit přesnější informace, nastraž své smysly a vnímej, v jaké stanici čekáš déle než obvykle, nebo kde jedeš pomaleji než obvykle. Pokud čekáš ve stanici déle než obvykle, vykoukni při rozjezdu z okna a podívej se, jestli ve stanici nestojí nějaký jiný vlak proti tobě na jednokolejné trati. Vidíš ho? Pokud ano, otázku máš vyřešenou. Vlak proti totiž přijel zpožděný a musel si na něj čekat. Právě ses stal svědkem tzv. řetězové reakce, kdy se může zpozdit naprosto celá trať, pokud na ní jezdí hodně vlaků. Železniční síť totiž není jenom pro tebe a tvůj vlak, ale musíš brát zřetel i na ostatní vlaky a ostatní cestující. Naprosto běžně se také děje, že se zpozdí vlak i na úplně jiné trati, protože musí čekat např. na zpožděný rychlík, ze kterého někteří cestující přestupují. Pokud by jim z důvodu zpoždění ujel, navazující vlak by sice odjel načas, ale cestující, co na něj chtěli přestoupit by museli čekat 2 hodiny ve stanici na další.

Pokud žádný vlak nevidíš, koukni na druhou stranu. Pokud už teď vlak proti tobě vidíš, výborně, pročti si předchozí odstavec. Pokud však není ani tam, důvodů už může být více a tato situace není ani příliš častá. Nejčastěji čekáš na zpožděný vlak před tebou, než dojede do další stanice nebo za nejbližší oddílové návěstidlo. "A proč se musí čekat, když jedou vlaky ve stejném směru?" Nikdy nemůžeš poslat na stejný kolejový úsek dva vlaky. Každý vlak musí mít garantovaný volný úsek, po kterém jede, protože na rozdíl od auta, trolejbusu, tramvaje, lodi, kola či koloběžky nejezdí podle rozhledových poměrů a není schopen zastavit na dohled. Další důvod stání může být už leda tak porucha zabezpečovacího zařízení, nebo mimořádná situace na trati před tebou. Třeba sebevrah. To bych ti ale nepřál, protože pak můžeš školu rovnou zabalit a počkat na nádraží na vlak zpátky. Přijít na odpoledku totiž asi nemá cenu. ;-)

"Dobře, a co když jedu pomalu na trati?" Pak může být důvod např. špatný technický stav trati. To zapříčiňuje dlouhodobé snížení rychlosti, kdy se na trať dosadí rychlostníky s nižší rychlostí a čeká se, než SŽDC (organizace, která se stará o koleje) přestane stavět europerony na lokálkách a trať opraví. Nicméně to by se mělo promítnout i v jízdním řádu. Pokud se tak nestalo, pak SŽDC něco udělala špatně, neboť to v praxi nefunguje, anebo to tam ještě nestihla zanést (grafikon (jízdní řád) se vždy obnovuje v prosinci). Díky rychlosti SŽDC mohou být takové výluky i na několik let, takže by sis toho určitě všiml. Další důvod může být práce na trati, která není pro cestující uváděna jako výluka, přesto v místě prací musí jet vlak pomalu. A další méně častý důvod může být např. porouchaný přejezd. Přes ten se v takovém stavu smí maximálně 10.

"Díky za vysvětlení Jirko, příště určitě svoje smysly zapojím. Ještě mám na tebe jeden dotaz - vždycky, když jedu k babičce po lokálce, v některých stanicích zastavíme před výhybkami i za nimi a pak si strojvedoucí odbíhá do nádražní budovy. Proč?"

Asi myslíš trať, na které je provozována drážní doprava podle předpisu D3. Na této trati nejsou výpravčí (podle předpisu dokonce ani být nesmí) a není ani ovládána dálkově. Proto si musí vlaková četa přehodit výhybky sama. Pokud jedeš ze směru, kde musíš zastavit, vlakvedoucí přehodí výhybku před vlakem a až projede, musí ji zase vrátit zpátky do základní polohy. Do kanceláře si pak strojvedoucí odbíhá proto, aby mohl dispečerovi, který řídí trať oznámit, že přijel do stanice a zároveň zajistí souhlas pro další jízdu vlaku.

[milanfon 887]

Před 1 hodinou, jirkasta napsal(a):

"Jirko, já jsem si pročetl ten tvůj článek, ale jedné věci opravdu nerozumím. Zase jsme měli zpoždění 6 minut, i když jsme žádnou výlukou neprojeli. Tak jak to teda je?"

Milý čtenáři, to záleží na okolnostech. Pokud si ze své zdrojové stanice odjel včas a do cílové přijel o 6 minut později, někde se těch 6 minut muselo nabrat. Pokud chceš zjistit přesnější informace, nastraž své smysly a vnímej, v jaké stanici čekáš déle než obvykle, nebo kde jedeš pomaleji než obvykle. Pokud čekáš ve stanici déle než obvykle, vykoukni při rozjezdu z okna a podívej se, jestli ve stanici nestojí nějaký jiný vlak proti tobě na jednokolejné trati. Vidíš ho? Pokud ano, otázku máš vyřešenou. Vlak proti totiž přijel zpožděný a musel si na něj čekat. Právě ses stal svědkem tzv. řetězové reakce, kdy se může zpozdit naprosto celá trať, pokud na ní jezdí hodně vlaků. Železniční síť totiž není jenom pro tebe a tvůj vlak, ale musíš brát zřetel i na ostatní vlaky a ostatní cestující. Naprosto běžně se také děje, že se zpozdí vlak i na úplně jiné trati, protože musí čekat např. na zpožděný rychlík, ze kterého někteří cestující přestupují. Pokud by jim z důvodu zpoždění ujel, navazující vlak by sice odjel načas, ale cestující, co na něj chtěli přestoupit by museli čekat 2 hodiny ve stanici na další.

Pokud žádný vlak nevidíš, koukni na druhou stranu. Pokud už teď vlak proti tobě vidíš, výborně, pročti si předchozí odstavec. Pokud však není ani tam, důvodů už může být více a tato situace není ani příliš častá. Nejčastěji čekáš na zpožděný vlak před tebou, než dojede do další stanice nebo za nejbližší oddílové návěstidlo. "A proč se musí čekat, když jedou vlaky ve stejném směru?" Nikdy nemůžeš poslat na stejný kolejový úsek dva vlaky. Každý vlak musí mít garantovaný volný úsek, po kterém jede, protože na rozdíl od auta, trolejbusu, tramvaje, lodi, kola či koloběžky nejezdí podle rozhledových poměrů a není schopen zastavit na dohled. Další důvod stání může být už leda tak porucha zabezpečovacího zařízení, nebo mimořádná situace na trati před tebou. Třeba sebevrah. To bych ti ale nepřál, protože pak můžeš školu rovnou zabalit a počkat na nádraží na vlak zpátky. Přijít na odpoledku totiž asi nemá cenu. ;-)

"Dobře, a co když jedu pomalu na trati?" Pak může být důvod např. špatný technický stav trati. To zapříčiňuje dlouhodobé snížení rychlosti, kdy se na trať dosadí rychlostníky s nižší rychlostí a čeká se, než SŽDC (organizace, která se stará o koleje) přestane stavět europerony na lokálkách a trať opraví. Nicméně to by se mělo promítnout i v jízdním řádu. Pokud se tak nestalo, pak SŽDC něco udělala špatně, neboť to v praxi nefunguje, anebo to tam ještě nestihla zanést (grafikon (jízdní řád) se vždy obnovuje v prosinci). Díky rychlosti SŽDC mohou být takové výluky i na několik let, takže by sis toho určitě všiml. Další důvod může být práce na trati, která není pro cestující uváděna jako výluka, přesto v místě prací musí jet vlak pomalu. A další méně častý důvod může být např. porouchaný přejezd. Přes ten se v takovém stavu smí maximálně 10.

"Díky za vysvětlení Jirko, příště určitě svoje smysly zapojím. Ještě mám na tebe jeden dotaz - vždycky, když jedu k babičce po lokálce, v některých stanicích zastavíme před výhybkami i za nimi a pak si strojvedoucí odbíhá do nádražní budovy. Proč?"

Asi myslíš trať, na které je provozována drážní doprava podle předpisu D3. Na této trati nejsou výpravčí (podle předpisu dokonce ani být nesmí) a není ani ovládána dálkově. Proto si musí vlaková četa přehodit výhybky sama. Pokud jedeš ze směru, kde musíš zastavit, vlakvedoucí přehodí výhybku před vlakem a až projede, musí ji zase vrátit zpátky do základní polohy. Do kanceláře si pak strojvedoucí odbíhá proto, aby mohl dispečerovi, který řídí trať oznámit, že přijel do stanice a zároveň zajistí souhlas pro další jízdu vlaku.

By mě takhle zajímalo, když před jednokolejkou čeká víc vlaků, tak podle čeho se určuje, který pojede první? Proč někdy jede první osobák, někdy rychlík a jindy zase uhlí? Je v tom nějaký systém nebo se to prostě bere náhodně?  (Jinak super dodatek )

[jirkasta 562]

Před 11 hodinami, milanfon napsal(a):

By mě takhle zajímalo, když před jednokolejkou čeká víc vlaků, tak podle čeho se určuje, který pojede první? Proč někdy jede první osobák, někdy rychlík a jindy zase uhlí? Je v tom nějaký systém nebo se to prostě bere náhodně?  (Jinak super dodatek )

Dřív to bylo výhradně podle kategorie, dneska to je hlavně podle rychlosti vlaku a toho, jak se dispečer SŽDC zrovna vyspí. Ve starém předpise ČD D2 je napsáno, že se postupuje tak: nehodové, vojenské; mezinárodní expresy, rychlíky; mezinárodní osobní vlaky, mezinárodní nákladní expresy, vnitrostátní expresy, rychlíky; spěšné a osobní vlaky; a všechny další druhy nákladů ve stanoveném pořadí. Dneska je tohle v předpise SŽDC D1, kde sice pořád platí kategorie, dokonce mnohem jednoznačněji definované, ale k tomu je navíc tento dodatek: 

Citovat

2215. Provozovatel dráhy může svým rozhodnutím určit jiné pořadí důležitosti:

a) je-li k tomu vázán obecně závaznými právními normami;

b) s ohledem na předpokládanou nebo provozní situaci;

c) výlukovým rozkazem nebo výlukovým NJŘ po projednání s dotčenými dopravci, pokud je to účelné s ohledem na minimalizaci výsledného zpoždění;

d) při jízdě vlaku odklonem apod.

Tohle ve starém předpise nebylo a v podstatě to umožňuje dispečerovi určovat pořadí vlaků jak se mu zachce. Dneska není problém poslat spěšný vlak soukromníka před rychlík ČD, zejména asi proto, že je to soukromník. Přesně to se mi stalo - náš rychlík měl 600 lidí, spěšňák soukromníka 20 lidí a poslal před nás soukromníka, i když navíc do stanice přijel později než my... Když jsem poslal stížnost, bylo argumentováno právě výše citovaným bodem a hromadou "jasných věcí, proč to nešlo". SŽDC totiž nepřijde zvláštní, že kvůli tomu, že jsme měli nižší rychlost než Sp, byli jsme delší bez centrálně zavíraných dveří (opravdu skvělý důvod ) a taky kvůli tomu, že byli líní posunovat ve Mšeně zůstalo ve stanici 30x více lidí. Kategorie vlaku se nezavedla proto, aby si z toho dělala SŽDC trhací kalendář a vymýšlely se důvody, proč poslat nižší kategorii před rychlík... Dříve si lidi navíc připláceli za to, že jeli ve vlaku vyšší kategorie, takže prostě neexistovalo něco takového. Totéž podělali na jiné trati, kde jsem naštěstí zrovna nebyl a opět před narvaný parní vlak poslali stejného soukromníka s motoráčkem, který měl 5 lidí, tentokrát proti. Lidi byli tenkrát několikrát hnáni od vlaku a do vlaku kvůli neschopné komunikaci zaměstnanců SŽDC. Tam už ale "padaly hlavy", protože se to lidem od ČD podařilo prokázat. Myslím, že měli prémie v prdeli a všichni šli na přezkoušení z předpisů.