Jump to content
jirkasta

Preference tramvajové dopravy nejen na křižovatkách

Recommended Posts

Dlouho tu nebyl žádný dopravní článek, tak se o něco pokusíme. Tentokrát na celkem široké téma o preferenci tramvajové dopravy. Mimoměstský řidič nemusí mít ani potuchy, že něco takového vůbec existuje, místní řidič to časem pozná sám.

Co je to v dopravě preference? To je soubor opatření, kterým je veřejná hromadná doprava osob upřednostňována před dopravou individuální. Těchto opatření je široká škála, my si budeme povídat o tramvajích, které jdou ze všech druhů povrchové dopravy preferovat nejlépe.

Proč preference VHD? To je opravdu velmi rozsáhlé téma. Ve velké zkratce lze říci, že preferencí VHD dojde ke zvýšení její cestovní rychlosti, tím k jejímu zatraktivnění pro cestující a dopravní redukcí dojde k přelivu některých účastníků dopravy z aut do VHD. Mimoto pomáhá i samotné individuální dopravě k plynulejším průjezdům křižovatkami (fáze pro tramvaje jen když je potřeba) a také pomáhá zklidňovat stavebním uspořádáním komunikace dopravní provoz. O tom však až níže.

Jak preferenci tramvají uskutečnit? Tramvaj lze proti autům preferovat celou řadou metod, které si popíšeme přehledně v bodech níže.

  • Tramvajový pás zvýšený - nejpřirozenější způsob preference tramvají. Zvýšený pás se u nás ve velkém aplikuje již z dob socialismu spolu s nárůstem automobilismu. Jedná se o prostor určený výhradně pro provoz tramvají, popř. i autobusů a může být podle místní situace buď jednoduše pokrytý asfaltem, nebo pro snížení hlučnosti zarostlý travou, popř. ve štěrkovém loži v otevřeném svršku. Obvykle vede pás prostředkem ulice; může se však vyskytnout varianta na boku pozemní komunikace, tzv. sdružené těleso, typicky meziměstská trať Most - Litvínov.
  • Tramvajový pás oddělený betonovými tvarovkami - v Praze se od roku 1994 zavádí v místech, kde neukáznění motoristé často stojí v průjezdném profilu tramvajím tam, kde je to stavebně možné (dostatečná šířka pruhu pro silniční dopravu). Tyto tvarovky rovněž opticky zužují jízdní pruh a tím dělají celou komunikaci přehlednější. V případě potřeby (zásah IZS) je možné přes tvarovku standardně přejet.


Kliknut�m okno zav�ete

Tramvajový pás oddělený betonovými tvarovkami (foto: prazsketramvaje.cz)

  • Preference tramvají na SSZ - tramvaje jsou preferovány na světelných křižovatkách upravením sledu nebo délky jejich fází tak, aby tramvaj projela co nejdříve. Tento druh preference je pro každou křižovatku sestavován individuálně na základě místních poměrů. Podle toho také rozpoznáváme dva základní druhy preference; absolutní a podmínečnou.

    Křižovatka s absolutní preferencí propustí za normálních okolností tramvaj plynule vždy. Typicky se jedná o přechody pro chodce nebo jednodušší křižovatky. Občas se však najdou s absolutní preferencí i takové křižovatky, kterými prochází sběrné komunikace. Možnosti preference jsou dány nejen poměry před a za křižovatkou, ale také počtem odbočovacích směrů a přesným směrováním tramvajového pásu. Absolutní preferencí nesmí docházet ke vzniku kongescí (kolon), a proto může křižovatka tramvaje v případě jejich velkého sjíždění samozřejmě také zastavit a chvíli kompenzovat kolizní směr pro automobily.

    Křižovatka s podmínečnou preferencí propustí tramvaje přednostně pouze za podmínek stanovených v řídící logice. Typicky se jedná o křižovatky, kde se může setkat více požadavků na preferenci, popřípadě křižovatky se složitým provozem. Zde se defakto fantazii meze nekladou. Např. kromě včasné směrové detekce tramvají, která je v Praze na cca 18 místech používaná a křižovatka tím dopředu zjistí, kam bude tramvaj odbočovat a může tomu přizpůsobit fáze, lze například preferovat tu tramvaj, která má větší zpoždění, bude-li touto informací křižovatka disponovat.

    Aby byla křižovatka schopná rozpoznat přijíždějící tramvaje, je nutné je nejdříve detekovat. K tomu slouží speciální přihlašovací kontakty na troleji, tzv. brnkačky, které jsou umístěné v dostatečné vzdálenosti od křižovatky. Pantograf kontakt na chvíli sepne, čímž se vůz přihlásí. Podle technického řešení signalizace, naprogramování řídící logiky a aktuálního stavu cyklů křižovatka provede odpreferování způsoby uvedenými níže. Nad stopčárou rovněž bývá odhlašovací kontakt, díky čemuž křižovatka pozná, že vůz již projel.

20190721_190921.thumb.jpg.b7bffb6180c26157aa29b21a00e1dcae.jpg

Přihlašovací kontakt do křižovatky

Řídící logika křižovatky v zásadě preferuje tramvaje několika způsoby (vypíšu pouze ty nejdůležitější):

  1. Prodlužování vlastní fáze - přihlásí-li se tramvaj do křižovatky včas tak, že doba příjezdu tramvaje ke křižovatce není delší než maximální možná doba svícení signálu Volno, se jednoduše prodlouží signál Volno tak, aby mohla tramvaj bezpečně projet. Po projetí tramvaje přes odhlašovací kontakt křižovatka provádí kompenzace signálů Volno v kolizních směrech.
  2. Zkracování vlastní fáze a předvýběr jiné fáze - přihlásí-li se tramvaj do křižovatky pozdě tak, že doba příjezdu tramvaje ke křižovatce by byla delší než maximální možná doba svícení signálu Volno, dojde okamžitě ke změně signálu na Stůj a puštění kolizních směrů. Tramvaj projede v následující fázi. Díky tomu nedochází ke zdržování ostatních účastníků silničního provozu nevyužitou tramvajovou fází Volno např. v porovnání s nepreferenčním pevným řízením.

  3. Zkracování jiné fáze - přihlásí-li se tramvaj do křižovatky ve chvíli, kdy jí na křižovatce svítí signál Stůj. křižovatka podle nastavení v řídící logice zkrátí signál Volno v kolizních směrech a co nejdříve tramvaj pustí. Po průjezdu tramvaje dochází ke kompenzaci kolizních směrů.

  4. Vložení fáze navíc v případě výzvy - v místech se zcela dynamickým řízením bez klasických fází či v místech, kde tramvaj nejezdí pravidelně (např. křižovatkové oblouky) je možné zařadit signál pro toto odbočení na výzvu průjezdem tramvaje přes včasnou směrovou detekci. Křižovatka pak zajistí tramvaji v nepoužívaném oblouku nerušený průjezd. Odpadnutí zbytečných fází pro tramvaj zcela zásadně zlepšuje průjezdnost křižovatky.

Dále do preferenčních opatření můžeme zahrnout zastávkový mys; chodník prodloužený k tramvajovému pásu, který výrazně zvyšuje bezpečnost vystupujících a nastupujících cestujících oproti např. řešení výstupu do vozovky a mimoto umožňuje nástup vozíčkářů. Dále např. existuje tzv. světelná závora, která např. v místě vjezdu automobilů na tramvajový pás automobily zastaví v případě, kdy po tramvajovém pásu jede tramvaj. Toto opatření výrazně zvyšuje bezpečnost silničního provozu.

Cach_20141110_112738_IMG_5004_red.thumb.jpg.44bcdd3730ab8f7988ad3ccb7cf16cc4.jpg

Zastávkový mys sdružený s cyklopruhem (foto: prahounakole.cz)

Sdílet tento příspěvek


Odkaz na příspěvek
Sdílet na ostatních sítích

Ke komentování se musíte přihlásit nebo si vytvořit účet

K zanechání komentáře musíte být člen

Vytvořit účet

Vytvořte si nový účet v naší komunitě.

Zaregistrovat se

Přihlásit se

Už máte účet? Přihlašte se zde.

Přihlásit se teď

×
×
  • Create New...